Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Význam genderu v (pro) sociální teorii Pierra Bourdieu
Čepelová, Hedvika ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Práce se zabývá teoretickým ukotvením konceptu gender v sociální teorii Pierra Bourdieu. Ústřední pozornost je věnována potenciálu teorie Bourdieu obohatit feministické myšlení praktickými i teoretickými perspektivami, stejně jako feministické kritice jeho teorie a možným odpovědním na ni. Práce analyzuje jak vztah různých proudů feministického myšlení k teorii Bourdieu samotné i k některým konceptům, které Bourdieu používá (například habitus a dispozice), tak také vztah Bourdieu k feministickému myšlení a hnutí za práva žen. Vychází dominantně z autorské tvorby Pierra Bourdieu, důležité opory představují kritické argumentace Toril Moi a Leslie McCall. Zabývá se nejprve potenciálem teorie Bourdieu ve vztahu k emancipaci, univerzalitě a překlenování esencialistických a ne- esencialistických východisek feminismu, následně kritickým rozborem vztahu konceptu gender a sociálního řádu, jeho vazby na koncepty kapitál a třídící princip. V závěrečné části se soustřeďuje na vztah reprodukce a produkce v teorii Pierra Bourdieu a nastiňuje možné implikace pro současné feministické myšlení, stejně jako pro teorii Bourdieu samotnou. Klíčová slova: Pierre Bourdieu, feminismus, gender, habitus, kapitál, sociální řád, distinkce
Význam genderu v (pro) sociální teorii Pierra Bourdieu
Čepelová, Hedvika ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Práce se zabývá teoretickým ukotvením konceptu gender v sociální teorii Pierra Bourdieu. Ústřední pozornost je věnována potenciálu teorie Bourdieu obohatit feministické myšlení praktickými i teoretickými perspektivami, stejně jako feministické kritice jeho teorie a možným odpovědním na ni. Práce analyzuje jak vztah různých proudů feministického myšlení k teorii Bourdieu samotné i k některým konceptům, které Bourdieu používá (například habitus a dispozice), tak také vztah Bourdieu k feministickému myšlení a hnutí za práva žen. Vychází dominantně z autorské tvorby Pierra Bourdieu, důležité opory představují kritické argumentace Toril Moi a Leslie McCall. Zabývá se nejprve potenciálem teorie Bourdieu ve vztahu k emancipaci, univerzalitě a překlenování esencialistických a ne- esencialistických východisek feminismu, následně kritickým rozborem vztahu konceptu gender a sociálního řádu, jeho vazby na koncepty kapitál a třídící princip. V závěrečné části se soustřeďuje na vztah reprodukce a produkce v teorii Pierra Bourdieu a nastiňuje možné implikace pro současné feministické myšlení, stejně jako pro teorii Bourdieu samotnou. Klíčová slova: Pierre Bourdieu, feminismus, gender, habitus, kapitál, sociální řád, distinkce
Apokalyptický film - předpoklady, podoby a funkce
Novák, Michal ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce "Apokalyptický film - předpoklady, podoby a funkce" pojednává o fenoménu apokalyptického filmu jako o funkčním elementu v západní civilizaci od druhé dekády 20. století až po současnost. Zkoumá počátky apokalyptického myšlení, tj. očekávání konce světa, a zdůrazňuje jeho náboženský, filosofický i praktický dopad ve společnosti založené na židovsko-křesťanské tradici. Nastiňuje obavy současné veřejnosti související s vývojem technologií, přelidněním i kulturními střety a shrnuje současné pesimistické vize z humanitní i přírodovědné perspektivy. Dále se zaměřuje na počátky apokalyptických témat v beletrii a posléze filmu, přičemž na základě vzorku 150 nejlépe hodnocených děl předkládá navrženou typologii apokalyptických námětů. Posléze, srovnávajíc zastoupení daných typů v jednotlivých dekádách a paralelních společenských nálad a událostí, se snaží dokázat reflektující charakter apokalyptického filmu. Dále se zabývá jeho sociální funkcí a s pomocí McLuhanovy teorie médií jej zapracovává do konceptu morální paniky. Dospívá k závěru, že apokalyptický film pomáhá vybíjet potenciál příslušných morálních panik, neboť předkládá řešení případných problémů, čímž veřejnost uklidňuje, a prostřednictvím označení deviace a zobrazení základních sdílených hodnot slouží k posílení skupinové...
Řád libertariánské společnosti
Chudoba, Matěj ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Vlček, Miroslav (oponent)
Práce diskutuje možnost fungování společnosti na ryze tržních a svobodných principech, tedy bez existence státní hegemonie. V úvodu je zdůrazněno, že pravidla společenského řádu nemusí být nutně produktem zákonodárství, společnost bez existence státu tak neznamená neexistenci pravidel a chaos. Dále jsou vysvětleny základní principy libertariánské etiky -- vlastnictví sama sebe, princip prvotního přivlastnění a princip neagrese. Z těchto principů pak logicky vyplývá, že stát není slučitelnou institucí s přirozenými právy člověka na vlastnictví. V poslední části práce diskutuje možnost soukromého poskytování služeb, které dnes administruje stát. Tyto služby jako obrana, zdravotnictví či školství se v mnohém neliší od ostatních služeb, které jsou trhem efektivně poskytovány.
Romští žáci na základní a praktické škole - příčiny rozdílného vzdělání
STROPNICKÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vzdělávání romských dětí. Cílem bakalářské práce je ukázat vliv sociálního postavení romské rodiny na úroveň a možnosti vzdělávání romských dětí ve městě Vimperk. V teoretické části své bakalářské práce poukážu na vývoj sociálního a kulturního života romské menšiny a na současné postavení Romů v České republice. Jako výchozí teorii jsem si vybrala teorii trojího vyloučení Romů autora Pavla Barši. Trojí vyloučení z důvodu socioekonomického, kulturního a politického. Pokusím se zaměřit na sociální a ekonomickou situaci romských rodin a pokusím se analyzovat důsledky sociálně - ekonomického, kulturního a politického vyloučení romské národnostní menšiny v současné společnosti ve Vimperku. V teoretické části se dále pokusím popsat vztah romské komunity ke vzdělání a specifika ve vzdělávání romských dětí. V analytické části práce se zaměřím především na studium důvodů, proč některé děti studují na Základní škole a některé na Základní praktické škole ve Vimperku. Pomocí dotazníkového šetření a rozhovorů se budu snažit zjistit možné příčiny, které mohou mít za následek rozdíly ve vzdělávání romských žáků.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.